Dne 3.července 2013 dorazil náš přípravný tým ( Drak s rodinou, Baty a malý Baty, Dundee s rodinou a Adámkem, Tomáš Chládek s rodinou a Vašek Luger s Paťou ) do osady Drozdovská Pila, aby připravil půdu pro konání Letních Olympijských Her rodinného společenství VeLeBa.
Kde nás jako i loni vřele přivítali majitelé kempu Marijke a Bart van Riemsdijk. Bart se samozřejmě okamžitě a ochotně ujal odvozu naší bagáže a se vším nám pomáhal.Jsou to oba velice milí a vstřícní lidé.
Po té co jsme se ubytovali v chatce a rozbalili stany, tak jsme rozdělali oheň a upekli si špekáčky a hezky si popovídali s Marijke a Bartem, i když část z nás většinou rukama nohama.Jelikož již bylo pozdě, odebrali jsme se do chatky a stanů.Druhý den dopoledne jsme začali připravovat soutěže a čekali jsme na zbývající soutěžící a jejich rodiče.Sjeli se kolem jedenácté hodiny a my se chystali na zahajovací ceremoniál, který proběhl cele v olympijském duchu.
Po zahajovacím ceremoniálu, prezentaci a rozdání startovních čísel soutěžícím, jsme se připravili na první disciplíny našich her. Jelikož bylo před týdnem chladné počasí, tak jsme museli některé soutěže, které se týkaly vody vyřadit z programu. Hlavně ty, co měly být v řece, jinak ostatní vodní hry se uskutečnili.
Abychom naše malé soutěžící rozproudili, tak jsme pro ně vyznačili plochu a ( já „Dundee“ , „Baty“ a „Drak“ ) jsme byli živé terče a děti se do nás trefovali mokrými houbičkami. Po usušení nás i dětí jsme se vrhli na další hry. Proběhla překážková dráha, kterou jako „předjezdec“ proběhl Baty, jelikož jako jediný z nás tří je aktivní sportovec (fotbalista ) a proto od nás dvou získal důvěru, že to zvládne…………………………. a zvládl!
Aby to nebylo “ dospělákům “ líto, tak jsme pro ně vymysleli též soutěž.Museli za pomoci hlasové navigace svých ratolestí absolvovat překážkovou dráhu se zavázanýma očima.Nečekali jsme že to bude mít takový ohlas 🙂
Na závěr večera jsme připravili pro všechny táborák a grilování a aby to nebylo tak jednoduché, tak jsme s dětmi vyrazili na dřevo do okolních lesů.
Další den následovali další soutěže, jako například skok v pytli, štafetový běh a golfová přípravka kterou vedl “ Drak “ . Po obědě začala stavba hradu z krabic a příprava na jeho dobytí. Na stožár uvnitř hradu jsme umístili mapu v toulci, kterou měli naši malí dobyvatelé ukořistit. Jako munice sloužily namočené houbičky a balonky naplněné vodou. Bitva to byla velká a my tři jsme hrad hájili statečně, ale proti přesile jsme neměli šanci. Po jeho dobytí děti ukořistily mapu, která jim posloužila druhý den při hledání pokladu.
Po dobytí hradu a ukořistění mapy jsme se všichni usušili a začali se připravovat na pochod mumií. Loni nám počasí nepřálo a v momentě když byly mumie připraveny, tak se strhla velká bouřka s prudkým deštěm, takže jsme se nemohli vydat na pochod po osadě Drozdovská Pila. Letos se nám počasí vyvedlo, takže naše malé mumie s jednou přerostlou mumií mohly vyrazit na pochod. Jako vždy nezklamal Bart, když jsme se motali do obvazů, tak se Bart vytratil a vzápětí se objevil ve dveřích i z Shivou (jeho pes) též omotanou v obvazech. Bylo to senzační a naše malé mumie se od Shivi nechtěli hnout.
Následující den jsme vyrazili na hledání pokladu. V toulci ukrytá mapa ( kterou minulý den ukořistili malí dobyvatelé ) hledače pokladů neomylně vedla k cíli. Během hledání pokladu měli naši hledači vyznačenou trasu jak na mapě, tak fábory na cestě a podle různých indicií museli dorazit k cíli, kde na ně čekal vytoužený poklad. Podle reakcí dětí jsme viděli, že se nám toto povedlo a všichni byli nadšeni z věcí které v kufru objevili.
Po rozdělení pokladu následovaly různé hry a soutěže. Například překážková dráha která se musela absolvovat s vajíčkem na lžíci, překážková dráha dvojic s vajíčkem a hod vajíčkem. Samozřejmě že ta vajíčka byla syrová. Při jedné soutěži si dokonce Bart lehl před překážku a vytvořil tak vlastně živou překážku před překážkou 🙂 Po skončení těchto soutěží jsme začali připravovat šlehačkovou bitvu. Jako loni se nám i letos tato bitva velice vydařila a všichni se u ní hodně bavili, hlavně ti co zůstali čistí 🙂 ale i my co jsme se zúčastnili jsme si to moooooooc užili a hlavně děti. Po bitvě jsme se všichni, co jsme se účastnili, museli pořádně vydrhnout, protože jak známo šlehačka je mastná a my ji měli takřka všude. Následně proběhla ještě střelba s “ flusačky “ neboli moderně vyrobené foukačky, které používají indiáni v deštných pralesích. Mezi tím se děti různě bavily třeba skákáním na trampolíně a různými míčovými hrami. Potom jsme se už začali připravovat na předávání cen a na karneval.
